Sen

© 2013 Antonín Strnad

Střípky noci svůj obraz lehce skládají, uléhám na chvíli.
Tobě vracím, své kroky čas i naději, aby zas ožily.

Sen se vzdálil a Tvůj stín z něj na mně lpí a září.
Ve Tvé dlani jsem kámen , který v noci bdí před Tvou tváří.

Hlas Tvůj zněj Ty boříš čas, když minuty se vlečou.
Dýchá děj, co zabil v nás trýzeň nekonečnou.
Jak bílý vítr a modrý dech mi voní slova a znova se ptám...

Vím kam kráčím, kdo jsem a kolik stál můj hřích - Tvůj život příteli.
Tobě vracím své kroky, čas i naději, aby zas ožily.

Hlas Tvůj zněj Ty boříš čas, když minuty se vlečou.
Dýchá děj, co zabil v nás trýzeň nekonečnou.
Jak bílý vítr a modrý dech mi voní slova a znova se ptám...

Hlas Tvůj zněj Ty boříš čas, když minuty se vlečou.
Dýchá děj, co zabil v nás trýzeň nekonečnou.
Jak bílý vítr a modrý dech mi voní slova a znova se ptám...

Copyright © 2014 - 2017 Antonín Strnad all rights reserved